Včelařská konference

Jinak jen podle spadu na podložce se nedá jednoznačě poznat, jestli včelstvo je nejsilnější. Včelstvo se musí v zimním chumáči pozorovat, třeba shora přes průhlednou fólií. Protože jednak různá i stejně silná včelstva produkují různé množství měli a jednak některé včely spíš s větším množstvím zásob jdou v zimě po zásobách odzdola nahoru a jiné s menším množstvím zásob jsou pod strůpkem a jdou po zásobách vodorovně z jedné strany uliček mezi plásty na druhou.
Rojením by včelstvo oslabené být mohlo, ale to by před rojením bylo vidět naražené matečníky na plástech a po rojení tam ty prázdné matečníky pořád budou a dají se najít. A zásoby naopak z velké části pryč odnesené roji stejně jako místo značené matky by tam dnes byla neznačené plus k tomu než se po rojení nová matka oplodní a rozklade, přestávka v plodování a včelstvo tou přestávkou oslabené.
10 kg na včelstvo ze snůšky je dost málo. Plný nástavek je mezi 1,5 - 2 kilo na jeden plást 39x24 plus při dvakrát 10 plástech 39x24 v plodišti by měly být minimálně další dva plásty plné medu z plodiště. A ještě by v úlu mělo zůstat , třeba v plodišti na plástech s plodech, minimum kolem těch 5 kilo medu, aby včelstvo nenajelo na úsporný režim, kdy omezí plodování i další činnost. 10 kilo na včelstvo potom znamená převčelené stanoviště nebo stanoviště s mál o zdroji nebo velmi špatné počasí. Bylo tam velmi špatné počasí pro včely?
To, že to včelstvo oproti jiným nepřešlo do medníku taky může být způsobeno vlastním včelstvem. Kdysi jsem choval v kočovném včelíně jednu linii včel, kdy matka v předjaří a na jaře důsledně pendlovala mezi všemi plásty v plodišti, třeba 12 včetně krycích a na každém z nich založila plod. Třeba na všech plástech na každé jejich straně bylo mezi půl decimetrem až decimetrem plodu. A všechny plásty byly třeba už od časného jara obsazené, třeba jenom troškou včel. A jak jaro postupovalo, postupně se na všech plástech ta plocha plodu zvyšovala, až pozdě na jaře byly všechny plásty prakticky plně zaplodované mimo horní kousek plástů se zásobami. U jiné linie zase matka zůstávala na jednom plástu, dokud ho téměř kompletně nezakladla a teprve potom přešla na další plást. U těchto včelstev tak byly na jaře v plodišti plásty prázdné se zimními zásobami a často neobsazené a jenom uprostřed sezení bylo plně obsazení "hnízdo, které se postupě šířilo. Z toho vyplývalo i jak ty včelstva reagovala rozvojem na různé počasí v předjaří i na jaře i rozdíly v projevech rojové nálady.
Podobné to bylo pozdě v létě, když se připravovalo sezení včelstev na zimu na zásobách, některá včelstva ochotně přecházela na zásoby v medníku, některá raději zůstávala dole u česna.
A tady to může být podobně, pokdu v těch úlech byly chované linie nějak diverzifikované, nebyly to mechanicky ve všech úlech měněny dcery - sestry od jedné matky rozchované třeba najednou v jené chovatelské sérii.

Převčelené stanoviště to věru není, je to uprostřed lesů, takže žádná řepka, jen co les dá, hlavně borůvky krásně kvetly. Takže jsem i za těch 10kg na jaře rád.